O *ovně

Neobvyklá biografie režiséra Marcela Děkanovského

Když syn a dcera režiséra Marcela Děkanovského přivedli na svět téměř současně své potomky, s hrůzou si Marcel uvědomil, že se nedožije možnosti si s Ninou a Olívií vážně promluvit, zazpívat či zatancovat. Kvůli věku a nevyléčitelné nemoci. A že nebude mít možnost svým vnučkám předat své životní poznání a naučit je to, co sám uměl nejlíp. Rozhodl se tedy sepsat svou literární zpověď v útvaru, který nazval Fambook. Kromě bilingválního vyjadřování doplnil Fambook deseti původními písněmi. Prozradil, proč ho považovali za člověka kontroverzního, který mohl být špionem, agentem StB, gamblerem, ale také filantropem a hrdinou. Původně neměl v úmyslu svou zpověď nabídnout veřejnosti, ale syn a dcera ho přesvědčili, že by bylo sobecké vzít si jeho neuvěřitelné zážitky na druhý svět.

Charakterizovat Marcela je téměř nemožné. Je totiž zcela bezcharakterní. Pokud něco označite, že je to bílé, on jisťě odpoví, že je to černé. Když mu to odsouhlasite, bude se přít, že je to jistě bezbarevné. A jen co mu dáte za pravdu, že žádny Bůh není, ihned vás přesvědčí, že Bůh je všechno, dokonce i on sám. Znám ho takového už půl století, ale neznám nikoho, kdo by měl tak vyvinutý smysl pro čest a spravedlivost.
Ladislav Herz
spolužák na FAMU

Ukázka z knihy

„A zítra?“ – nedá se Vlastička odbýt.
„Zítra? Nikdo neví, co bude zítra. A vy byste na něj čekala do zítřka?“ – major natahuje konverzaci a jedním okem pozoruje, jakou má Vlastička hezkou postavičku.
„Ano, udělám pro něj cokoliv.“
„A kde spíte? Na lavičce v parku?“
„Ještě nevím.“
„Tak můžete spát u mě na kavalci.“
Uprostřed noci, když už major tvrdě chrápal, dostala Vlastička strašnou žízeň. A po ruce tam byl pohár s vodou i když v té tmě se dal trochu vidět jen díky svitu měsíce. Vlastička převrátila do sebe vodu, ale co čert nechtěl, i s umělým okem, které si major na noc odkládal do vody jako protézu. 
Na druhý den se Vlastička miluje na poslední lavičce v parku. Tam, kde už není žádná jiná lidská noha. A jelikož Gugu to má rád i odzadu, protože jeho Vlastička má nejkrásnější prdelku na světě, stane se něco úžasného. Z řitního otvoru Vlastičky „vykoukne“ najednou majorovo oko.

Podarilo sa Ti knihou O *ovne vypovedať nepochybne viac, vecne a pravdivo o čase žitia v socíku a po socíku tak, ako sa nepodarilo historikom." Tak toto si, Vierka, málokto z mojich kamarátov a kolegov uvedomí. Väčšinou nevedia, čo si o tej netradičnej literatúre myslieť. No Ty, Vierka, nie si snob a vieš, rozmýšľať nadčasovo, vecne, takmer vedecky, ako sa na historika patrí. Vďaka! Ja som mnoho vecí nevedel, najmä Gabove aktivity v meste. Moja spoveď je pravdaže subjektívna bez nároku hľadania objektívnej jedinečnosti. No odzrkadľuje dobu a povahy ľudí, ktorí z 99% boli a dodnes sú zbabelí a závistliví, odchovaní tou sovietskou morálkou, ktorú z nich dostanú až nasledujúce generácie.
Viera Kládeková
Získat knihu zde

Galerie fotografií

Nákup v eshopu