Vystudoval jsem Polygrafickou školu, ale už tehdy mě lákalo psát knihy. Po několika nedokonalých pokusech jsem se konečně dostal k tomu, abych začal tvořit čtivé příběhy. A nechtěl jsem zůstat jen u slov – chtěl jsem, aby ty knihy měly i svůj vlastní tvar a vizuální výraz. První sbírku básní, knihu povídek a pohádku jsem proto vyráběl ručně.
Obálky jsem tvořil z ručního papíru nebo barevného kartonu, přidal jsem ručně kolorované obrázky a hřbety šil jehlou doma na koleni.
Výsledkem bylo 30 originálních výtisků. Pak jsem zjistil, že v tom nejsem sám. Potkával jsem další autory, které bavilo vyrábět knihy ručně, a společně jsme uspořádali putovní výstavu Sami Zdatní, kterou jsme přiblížili naše díla návštěvníkům mnoha kaváren.
Mezitím se svět nezastavil, a tak jsem začal tisknout své knihy v malých nákladech v tiskárně. S batohem na zádech jsem je nosil do obchodů a nabízel k prodeji. Někteří prodavači se s úšklebkem odkazovali jen na velké distributory, jiní s potěšením vzali knihu do ruky a zálibně si ji prohlíželi – jako třeba pan Fišer v Kaprově ulici. Obrázky linorytů byly stále ručně kolorované.
Později jsem vystudoval katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU, a mezitím se rozšířil internet. To přineslo nové možnosti, a tak jsem si vytvořil vlastní webové stránky, kde své knihy prodávám v e-shopu. Jsem autor, který dohlíží na celý proces vzniku knihy – od první čárky až po výběr papíru a velikost písma. K tomu navíc namlouvám audioknihy a vytvářím interaktivní e-booky. Tímto způsobem inspiruji další autory, kteří se scházejí, vyměňují si zkušenosti a spolupracují pod značkou Papyro.
Dnes má autor více možností než kdy dřív. Není nutné obíhat nakladatelství a dělat kompromisy. Vydat knihu vlastním nákladem už není nouzové řešení, ale plnohodnotná cesta. Profesionalita spočívá v tom, že si najmu korektora, aby odstranil chyby, šikovného redaktora, který mi doporučí úpravy, a grafika, aby byl výsledek perfektní. Někteří autoři tuto cestu teprve hledají, ale jiní neváhají věnovat svým knihám spoustu času a osobně dohlížet na jejich tisk. Bylo by skvělé, kdyby se čtenáři více dozvěděli o tom, že podporovat autory přímo má smysl – z ceny knihy v knihkupectví se totiž k autorovi dostane jen zlomek.
Posledních zhruba deset let se navíc věnuji venkovním stopovacím hrám, které mě nesmírně baví. Je to velké dobrodružství a skvělý způsob, jak trávit čas na čerstvém vzduchu. Můj tatínek přes padesát let organizoval letní tábory pro děti a já jsem na ně jezdil od pěti let. Jeho bojovky a celotáborové hry byly napínavé a zábavné. Když jsem dospěl, pomáhal jsem mu na táborech, což mě inspirovalo k tomu, abych vytvořil dobrodružné stopovací hry i pro ostatní. Takže pokud hledáte trochu zábavy mimo tábor, určitě to zkuste!